Akce v okolí

Dětská zbrojnice

V interaktivní expozici čeká všechny odvážné kluky komnata plná rytířské zbroje a vše je k vyzkoušení – meče, štíty, helmy z různých historických období, halapartny a jiné tyčové zbraně z dílny papírového platnéře Jiřího Havlise z Borovan.

Rod Sedlnitzkých z Choltitz

Loutky ze sbírky Milana Knížáka

Stálá expozice

Na náměstí ve Štramberku najdete nové Muzeum hraček. V muzeu se nachází hračky z let 1860-1989. Sbírku tvoří téměř 40letá sbírka hraček nejrůznějšího zaměření. Děti byly od mala připravovány na svoje životní poslání a tomu samozřejmě odpovídají i typy hraček. Pro chlapce to jsou cínoví vojáčci, hrady, různé konstruktivní hry, stavebnice , mechanické hračky , vláček... Děvčata měla panenky, pokojíčky, kočárky, kuchyňky…. K vidění je také expozice asi nejznámější panenky na světě-panenky Barbie. Máme zde panenky Barbie a Keny staré 50 let. Vedle toho se představí panenky sběratelské, které nebyly určeny pro hraní, ale sběratelé si je sbírají jako např. staré známky. Jedinečné pro toto muzeum je expozice tovární československé hračky do roku 1985. Takto uceleně ještě žádné muzeum v ČR tyto hračky nevystavuje. Jedná se o hračky firem Ites, Kdn, Směr, Omnia a mnoho dalších výrobců především krásných elektrických hraček (např.autíčka na kabelové ovládání), také společenské hry, ve své době velmi populární. Tyto československé hračky do roku 1989 také stále vykupujeme.

Panoptikum

Expozice figurín historicky významných osobností města Štramberka. Stálá expozice Panoptika zahrnuje celkem pět samostatných scén. Každá z nich má své originální specifické pojetí. První z nich přináší atmosféru nelítostného boje Tatařínů pod vrchem Kotoučem. Tatařín, ač latexový, působí asi stejně zlověstně jako za dávných časů. Autorem malovaných výjevů a scenérií Štramberka i okolí je Josef Odráška, ostravský malíř, grafik a pedagog. V další části expozice vaše zraky spočinou na vážné tváři jezuitského provinciála Matěje Tannera, který se právě chystá k napsání dalšího řádku svého spisu. Možná je to historie k hoře Olivetské, možná překlad Těžkého soudu? Před vámi se dále bude odvíjet příběh secesního malíře Bohumíra Jaroňka, obklopeného autorovými dřevoryty i rozmalovaným obrazem, který už Jaroněk nedokončí… ale další mistrovy originály je pak možné shlédnout v nedaleké Jaroňkově galerii. V Panoptiku potkáte také významného vlastivědného nadšence Adolfa Hrstku, který se ve svých úvahách a snech často zabýval úpravami štramberského hradu. Do jaké míry byly obrozené představy tohoto neúnavného propagátora Štramberka realizované, se můžete přesvědčit sami podrobným zkoumáním makety města i kopie plánu na přestavbu štramberského hradu z roku 1904, jež jsou součástí expozice. Panoptikum vám také zprostředkuje osudový okamžik archeologického nálezu učitele Karla Jaroslava Mašky. Ten latexový právě objevil čelist neandrtálského dítěte ve velikosti, která původní celosvětově u

Expozice

Expozici výstavy zpracovali pracovníci Vlastivědného muzea v Novém Jičíně. V přízemí je zachycena ve zkratce historie obce Trojanovice (např. kopie pečeti z roku 1766) a způsob života v minulosti. Dvě sochařská díla jsou od Jana Knebla – busta spisovatele Bohumíra Četyny a socha – alegorie hospodářské krize. Valašský betlém je z roku 1930 a zhotovil jej frenštátský řezbář Josef Knězek. Na místě památníku stála dříve chalupa z roku 1757. V ní se v roce 1866 narodil sochař Jan Knebl i jeho čtyři synovci: v roce 1906 spisovatel Bohumír Strnadel-Četyna, 1910 malíř Antonín Strnadel, v roce 1912 spisovatel Josef Strnadel a v roce 1919 Václav Strnadel.

Stálá expozice

Základní myšlenka expozice je pojata jako multimediální produkt (sluchátkový bezdrátový průvodce, filmový dokument promítaný na plazmovou TV, internetové spojení s muzei Freuda ve Vídni a v Londýně). Celý obsah je postaven na tom, že rodným domem návštěvníky provází svým hlasem samotný Sigmund Freud. Námět expozice vychází z karikatur Vladimíra Jiránka, které svou animovanou podobou v úvodním filmu pozvou návštěvníka do děje expozice a následně se objeví v grafice v jednotlivých místnostech. Animovaná figurka profesora Freuda tak hlasem psychoanalytika a s určitým vtipem zapojí účastníka do prohlídky rodného domu. Samostatně je pak tvorba pana Jiránka zastoupena v minigalerii rodného domu (karikatury vycházející z psychoanalýzy a Freudovy osobnosti). Samostatná část expozice je věnována charakteru díla Sigmunda Freuda a jeho významu a odkazu až do současnosti (projekt Centrum S. Freuda a činnost Společnosti S. Freuda v Příboře). Velmi důležitým obohacením celé expozice je instalace internetového spojení s domy, kde trávil většinu svého života a to ve Vídni (dnes Sigmund Freud Museum, Sien ) a v Londýně (dnes Freud Museum London ).

Proměny oderského děkanátu

Expozice představuje sbírky dochované ve fondech římkokatolických farností v minulosti sdružených v oderském děkanátu. Předměty určené pro bohoslužebné, reprezentační a vzdělávací potřeby kléru i prostých věřících jsou významnými doklady uměleckých i uměleckořemeslných zakázek v této části moravskoslezského pomezí. Obrazy, sochy, paramenta, ornáty, liturgické náčiní, procesní korouhve a staré tisky dokumentují majetkové zázemí jednotlivých farností, vzdělanostní úroveň kléru, ale rovněž kvalitu a intenzitu náboženského života v regionu. I přes značný posun, k němuž došlo v průběhu 18.-19. století v estetickém vnímání a uměleckořemeslném zpracování jednotlivých předmětů, zůstaly neodmyslitelnou součástí každodenního života církve. Postupná proměna formy se nedotkla původního účelu spočívajícího v potřebě reprezentace, komunikace, vzdělávání a oslavy.

Generál Loudon jede přes vesnici...

Vítěz od Bělehradu, nesmrtelný rakouský vojevůdce, lidová postava dodnes ožívá ve zlidovělé písni a rčeních u nás i v zahraničí. Slavný maršál se na konci jara 1790 přesunul se svou armádou na severní Moravu, koncem června jej však při obědě na zámku v Hradci nad Moravicí postihnul těžký záchvat a musel být převezen do Nového Jičína. V nedalekém Novém Jičíně 14. července umírá. Jeho unikátní sbírka vojenských plánů, map, atlasů a jeho knihovna jsou dnes považovány v Rakousku za nezvěstné a ztracené.

Expozice věnovaná technologickému procesu výroby klobouků